Príbeh Wlak

28. února 2008 v 10:26 | lunasi |  Láska
Jdu po ulici a najednou uslyším ten tolik známý hlas:"halo..no na tebe mluvím".Otočím se a uvidím obličej kluka,kvůli kterému probrečím každou noc.Kluka,kterého miluju."A..Ahoj"odpovím trochu zaskočeně.Začneme se spolu bavit a nakonec skončíme na lavičce.Nechápu,proč za mnou přišel..Až do chvíle,kdy řekne:"No víš,proč jsem vlastně tady!!Příští týden odjíždím.S mámou a bráchou se stěhujeme do Budějovic k babičce,takže se už nikdy neuvidíme,tak jsem se chtěl rozloučit."COŽE?!To ne!To není pravda!Nesmí!Nakonec ze sebe dostanu jen:"PROČ..?!"A pak následovala slova,která se mi nožem vyrývala do srdce:"Víš,mohl bych tu zůstat s tátou,ale mám tam holku,proto odjíždím s mámou."Tak tohle je ta nejhorší noční můra!!Nezmůžu se vůbec na nic:,,Já vím,asi jsem tě překvapil..."Pokračuje,"ale kdybys ji viděla!Je prostě skvělá,moc si rozumíme,takovou holku jsem prostě nikdy nepotkal."AU!Další zásah přímo do srdce!Konečně ze sebe něco vyklopím:"A..kdy odjíždíš??""Příští týden v pátek.Jedem vlakem v 9 hodin z Hlaváku."Mám pocit,že omdlím..ne!!Je to,jako bych už nežila!!ON!!To on zabil i to poslední?To poslední co ve mně ještě bylo?Jeho slova se mi přehrávají v hlavě a znova a znova a pořád dokola.Proč jen tak neodjel?Proč za mnou musel přijít a říct mi to?Copak nic nechápe?Asi ne."Hodně štěstí,v pátek se ještě uvidíme.""Cože?Ty mě přijdeš doprovodit?Jsi moc hodná a tvůj kluk má velký štěstí..!!"Prosím!!Prosím přestaň,už nemůžu,nesnesu to!"Ano přijdu tě doprovodit.Budu před vlakem,až mě uvidíš vylez,ano?Pamatuj si to..""Jojo,jasně-budu!!Budeš před vlakem..určitě tě budu vyhlížet!"Rozloučili jsme se a odešli každý jiným směrem.Dny do toho osudného pátku byly strašné!V hlavě mi neznělo nic jinýho,než jeho slova o NÍ!!Jak moc jí závidím!Proč ona ne já?Na tuhle otázku mi už nikdo neodpoví.Chodila jsem jako tělo bez duše.Vlastně to tak bylo.Prostě všechno,co ve mně bylo,jsi TY jedinou větou zabil.Teď je jen tělo..a nic víc.Konečně nastal ten den!!Den,kdy tě vidím naposled.Je 8.55 a na nádraží je jediný vlak.Je to vlak,který nás oddělí navždy.A už ho vidím i s mámou.Ona nastoupí,ale on ještě zůstane venku.Rozhlíží se..Ano,já vím,že hledá mě,ale ještě není ten správný čas.Průvodčí ho nahání do vlaku a on se se smutným výraz ještě jednou podívá kolem..A já jdu dál..Rozběhnu se a po tvářích mi začnou padat slzy.Jsou to mé poslední slzy pro něho.Už nikdy víc pro něj nebudu brečet.NIKDY V ŽIVOTĚ!!Otočím se a vidím,že vlak ještě stále stojí."Ještě mám čas,"pomyslím si.Stále běžím.Tak.Už jsem na místě a teď jen čekat.Ale nebudu čekat moc dlouho,protože slyším z dálky troubení vlaku.Už jede!Teď jen čekám,až přijede ke mne.Už je celkem blízko.V kapse mám pro něj poslední dopis.Zdalipak si pamatuje na má poslední slova,která jsem mu řekla?Vlak je stále blíž a blíž.Slyším,jak duní koleje.Řidič vlaku si mě všimne ale příliš pozdě na to,aby vlak ubrzdil..A já ucítím náraz.Je to velká bolest!Ale ta,co byla v mém srdci,byla větší.Pak už nic necítím.Má duše pomalu odchází z těla.Ale..jako by se jí nechtělo.Pořád jsem naživu!Za chvíli mě donesli na nádraží,kam pak pro mě dorazí sanitka.Vlak mě příliš zdeformoval a není na mě příjemný pohled..Ale co to!!ON sedí na lavičce na nádraží a smutně hledí před sebe.A pak se podívá směrem,kde ležím.Když si mě všimne,ihned vyskočí a přiběhne ke mně.Svalí se za mnou na zem a začne mě objímat.Všude je spousta krve.Ještě pořád cítím jeho dotek a slzy,které se mu objevily na tváři."PROČ??Proč jsi to udělala??""Protože tě miluju.."Chce se mi ještě říct,ale už nemám sílu otevřít pusu-tohle už neuslyší..
V dálce slyším sanitku.."Proč jsi mě opustila,holčičko..Já tu zůstal..zůstal jsem tu kvůli tobě!!Čekal jsem tu na tebe,abych ti mohl říct jako moc tě miluju..Nesmíš mě opustit!!PROSÍÍM!!"Nee!!To není možné!!On nechtěl odjet?Zůstal tu!Abychom mohli být spolu!On mě miluje!Ale už ho ani neslyším..NE!Už nechci zemřít!Ne teď!Ale je pozdě..Má duše jde pomalu pryč z těla..Vidím ho,jak mě stále objímá,ale já už tam nejsem.Proč jsem nezemřela hned po nárazu?Proč jsem musela ještě žít a vyslechnout si to?Sanitka přijela,ale už je pozdě.Pořád nás sleduje,jede tou sanitkou..Jede se mnou.Pak si konečně všimne dopisu,který mi trčí z kapsy.Na obálce je napsáno jeho jméno.Vidím,jak se mu třepou ruce a z očí se mu valí další slzy.Pomalu ho otevře a čte:Nikdy jsem nemilovala nikoho tak jako tebe.Byla jsem kvůli tobě strašně nešťastná a moc jsem se trápila,ale největší bolest pro mě byla,když jsi mi přijel říct,že se stěhuješ za svojí láskou.Vlastně,mrtvá jsem byla už v tu chvíli,co jsi mi to řekl.Asi sis to neuvědomoval,ale bylo to jako rána nožem.Do srdce a ta bolest..nedalo se to vydržet..Pamatuješ si ještě na má poslední slova?Ano,už v tu chvíli jsem věděla,co udělám..Prostě bych nemohla žít s vědomím,že už tě nikdy neuvidím nebo že někoho miluješ.Buď šťastný a vzpomínej na mě jen v dobrém.
MILUJI TĚ
Položil dopis,podíval se na mě a opět mu vytryskly slzy."Já můžu za tvou smrt!!"Náhle se mu vybavila má poslední slova.Ano,přijdu tě doprovodit.Budu před vlakem.Ví,že už nejsem ve svém těle..Naposledy se na mě podívá a naposledy zašeptá:"Miluji tě"a už se zvedá.Vystoupí a běží a běží..na místo,kde jsme se spolu bavili naposled.Proklíná ten den,kdy se za mnou rozhodl přijet!Proklíná všechno,co mi řekl a prosí Boha,ať vrátí čas!
Jenže je příliš pozdě a čas už nikdy nevrátíš..
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Wybeer! - Zábawa s....

..kamošmi 71.1% (32)
..pc 4.4% (2)
..tw 2.2% (1)
...rodinou 11.1% (5)
...partnerom 11.1% (5)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.